Národní divadlo v Praze a domnělá kulturnost Francouzů

27. dubna v pondělí jsem měl svátek a od Luci jsem k němu dostal zajímavý dárek a sice lístky na Carmen v Národním. Představení bylo ve čtvrtek, a tak po nezbytných přípravách, jako navlečení se do poněkud těsnějších kalhot, saka a podobně, jsme mohli vyrazit.

Opera samotná i celkové provedení se mi velice líbily, však je to také jedna z nejhranějších oper vůbec - citace ze stránek divadla :

Carmen je jedna z nejúspěšnějších stálic operního repertoáru a její autor, francouzský skladatel Georges Bizet díky ní dosáhl světové proslulosti, přestože drtivá většina jeho díla dávno upadla v zapomnění. Bizetova poslední opera byla poprvé uvedena s nevalným ohlasem v Paříži v roce 1875. Krátce nato šestatřicetiletý autor náhle zemřel a o budoucím triumfu své opery se nikdy nedověděl. Příběh o divoké Cikánce Carmen, jejíž lásku nikdy nikdo nezíská natrvalo a jejíž nespoutaný život skončí rukou odmítnutého milence, vojáka Dona José, zpracoval Bizet geniálním způsobem podle stejnojmenné novely francouzského spisovatele Prospera Mérimée.

K tomu to vyčerpavajícímu popisu snad není co dodat, snad jen že to bylo vážně úžasné. Představení sice mělo trvat tři hodiny, ale přislo mi to jako chvilička.

Celkový dojem z divadla mi však poněkud pokazila skupinka Francouzů na výletě. Většina návštěvníků, stejně jako my s Luci byla oblečená společensky a slušně. Rozevlátí Francouzi si po Národním vykračovali v značkových roztrhaných riflích, hiphopových čepicích a další pro mě těžko stravitelné garderobě. Kam se poděla pověstná elegance jejich národa je mi záhadou...

Luci podotkla, že to tedy není jen francouzská specialita, ale že je to již zavedená praxe u většiny turistů, že se v rámci výletu do Prahy "musí" rovněž navštívit i Národní, Stavovské dívadlo nebo Opera. Poučení, že u nás je to společenskou událostí s určitými náležitostmi nejspíš dost pokulhává.

Výlet do zámeckého parku v Průhonicích

Již několik roků, co studuji v Praze a zároveň se snažím postupně objevovat její nejen architektonické krásy, mám vždy začátkem května v plánu navštívit také jeden z kusů přírody na jejím úplném okraji - park u průhonického zámku. Proč právě v tuto dobu a toto místo? Každý mi dá jistě za pravdu, že nejkrásnějším obdobím na pozorování přírody je rozkvetlé jaro. Kdo se pak alespoň trošku víc orientuje v konkrétních rostlinných druzích, ví, že jedny z pozdněji kvetoucích, za to však v nádherných odstínech od bílých přes žluté, oranžové, tmavě červené až růžové, jsou azalky a rhododendrony (česky pěnišníky), rostoucí s oblibou na stinných a vlhčích místech. Ideální podmínky tvoří právě údolí Botiče za zámkem v Průhonicích, kde hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca v roce 1885 založil park v Anglické stylu - využívajíce a doplňujíce skutečnou přírodu, které člověk dopomůže zvýraznit některé prvky. Detailněji se o historii a současném fungování parku nebudu rozepisovat - spoustu zajímavého se dozvíte např. zde, podstatné je, že letos konečně došel plán uskutečnění... :o)
Několik rozkvétajících azalek v Květnici na Petříně nás totiž upozornilo, že se opět přiblížilo ono nejvhodnější období a tuto neděli (3.5.) jsme proto využili krásného počasí a udělali si výlet do Průhonic.

Praktické informace Z úplného centra Prahy se do Průhonic asi nejjednodušeji dostane člověk metrem na Opatov, odkud odjíždí i o svátcích a nedělích pravidelně nejmíň po půlhodince autobusy (324, 325, 385) směrem na Průhonice (teda konečná to není, ale jedna z posledních zastávek ano... :o)). Vzhledem k tomu, že cestou překročíte pásmo centrální Prahy, stojí jízdenka 30,- nebo doplácíte 10,- ke studentské lítačce.
V Průhonicích pak vystoupíte přímo na náměstí kousek od vstupu do areálu zámku. Více méně symbolické vstupné činí 40,- pro dospělé nebo 20,- pro studenty, protože patří zámek s parkem pod správu Botanického ústavu Akademie věd ČR a údržba se snahou o zachování co nejširší druhové rozmanitosti také něco stojí. (Vzhledem k rozsáhlosti areálu a možnosti vstupu z více stran, mají vtipně vyřešenou kontrolu návštěvníků. - Po parku jezdí starší pán na ještě starším kole a vyžaduje ukázat vstupenky.)

Byli jsme rádi, že jsme se rozhodli vyrazit co nejdříve dopoledne, neboť nikoho po předchozím popisu nepřekvapí, že je park stále atraktivním místem pro rekreaci velké části Pražanů, kteří sem chodí na procházky, běhat a nebo si stejně jako my nechtěli nechat ujít rozkvetlé rhododendrony. Když jsme tudíž kolem druhé hodiny opouštěli areál, branou proti nám se hrnuly spousty lidí po nedělním obědě :o).

Během 3,5 hodiny jsme prošli, poobdivovali a nafotili jen polovinu parku, který napříč dělí aslfaltová silnice. Kromě moc pěkných zážitků jsme si tak nejen pro nás odnesli i spoustu fotek, které máte k nahlédnutí, abyste se mohli také inspirovat pro výlet nebo alespoň na své obrazovce obdivovat krásy průhonického parku...

Kulturní událost (a ostuda) ve Znojmě

Les Krapos, aneb také . Fanfare des Crapauds Saint Jacques . 12. dubna navštívili Znojmo a hned třikrát v jednom dni vystoupili na různých místech (pozvánka tady). Já jsem měl možnost sledovat až poslední vystoupení ve Foto-Galerii Taurus a určitě nejen za sebe říkam, že to fakt stálo za to!

Skupina na místo přišla poněkud později, až už jsme se začali obávat, jestli vůbec po takovém pro ně náročném dni přijdou, ale nezklamali a hned z kraje to pořádně rozjeli. Měl jsem s sebou videokameru a tak na YouTube postupně přidám záznam většiny písní.

Atmosféra byla úžasná, škoda jen nemilého výstupu policie... V polovině vystoupení, si skupina udělala přestávku na místní jídlo: knedlo-zelo-uzené, které pro ně připravil majitel Tauru Jindřich. Po jídle se znovu pustili ho hraní, ale to už se postupně začali sjíždět nevítaní návštěvníci s odznaky.

Prý ostatní lidi rušíme!!!

Už jste někdy byli rušeni na následující den pracovního volna? Předpokládám, že večer před velikonočním pondělím byl skutečně rušen málokdo. Po mém slušném dotazu, koho tedy vlastně rušíme, mi páni policajti nedokázali odpovědět. Na argument, že to je kulturní událost ve Znojmě, jsem se dozvěděl, že ji město "neposvětilo" a není to oficiální nahlášená akce města Znojma. Takže různé akce typu Vinobraní, Pivní slavnosti a podobně jsou naprosto v pořádku, i když lidé z hluku nemohou spát až v Sedlešovicích (3km od centra), a které trvají do ranních hodin. Nás slyšelo jen pár přilehlých bloků.
Policisté tedy pravděpodobně museli uposlechnout vyšší moci města, které se necítilo oficiálně reprezentováno.

Takže tak to chodí v rudém Znojmě...
(Jen jsem zvědavý, jestli příslušníci rozeženou i něčího Silvetra.)